„Drahá Hančí“. Osudy Hany Benešové

21. 6. 2014  •  publikoval(a): Josef Makoč  •  rubrika: Archív – výstavy
Hana_Benesova_web

3. 12. 2014 – 8. 5. 2015

Stará radnice | otevřeno středa až sobota od 9:00 do 17:00

Husitské muzeum v Táboře připravilo výstavu k příležitosti 40. výročí úmrtí Hany Benešové. Vernisáž výstavy proběhne v den úmrtí paní Benešové 2. prosince 2014 od 17:00 v Husitském muzeu ve Staré radnici na Žižkově náměstí. Výstava mapuje život paní Hany od narození až do její smrti v roce 1974. Hana Benešová se narodila jako Anna Vlčková do rodiny Anny a Václava Vlčkových. Kvůli otcově zaměstnání u železnice se rodina často stěhovala. Několik let žila rodina Vlčkova v Táboře, kde Anna začala chodit do školy. Další vzdělání získala na školách ve Slaném a v Praze. Se svojí celoživotní přítelkyní Aťou Oličovou navštěvovala přednášky na pařížské Sorbonně. V Paříži se setkala se svým budoucím manželem Edvardem Benešem. Po zásnubách si na Edvardovo přání změnila jméno na Hanu. Svatbou spojila svůj život s Edvardovým. Stala se jeho spolupracovnicí, hospodyní, přítelkyní, ale především milující manželkou. Hana dbala až do manželovi smrti o jeho zdraví. Podporovala ho v práci i jeho mimo pracovní aktivity, zejména hraní tenisu, lyžování, zahradničení a jízdu na koni. Manželství bylo zřejmě šťastné, ale bohužel zůstalo bezdětné.

Paní Hana se bez obtíží zhostila role manželky ministra zahraničních věcí a později prezidenta republiky. Byla příjemnou hostitelkou na mnoha čajových dýcháncích, slavnostech, večeřích pro diplomatický sbor či zahraniční návštěvy. Zabývala se také charitativní činností v rámci několika organizací, např. Československého červeného kříže, jehož aktivní členkou zůstala do roku 1948. Jejím hlavním zájmem se stala pomoc dětem. S manželem Edvardem sdílela jeho nelehký úděl v době před podpisem Mnichovské dohody, boj za obnovu samostatného Československa v exilu ve Velké Británii a nakonec komunistický převrat v únoru 1948. Posledních několik měsíců Edvardova života strávili manželé ve své vile v Sezimově Ústí. Vilu si nechali postavit v roce 1930 táborským stavitelem Antonínem Soumarem. Sezimovo Ústí se jim stalo domovem. Finančními dary se podíleli na rozvoji města, které se stalo v roce 1935 sídlem prezidenta republiky. Po manželově smrti paní Hana nadále zajížděla do vily a až do své smrti se starala o rozsáhlou zahradu, která byla její celoživotní radostí. Smrt manžela paní Hanu hluboce zasáhla, neboť si život bez něj nedokázala představit. Ještě řadu let se s manželovou smrtí nedokázala vyrovnat. Po odchodu z veřejného života národ na Hanu Benešovou nezapomněl. Lidé v tramvaji spontánně povstávali, když přistoupila, zastavovali jí na ulici. Až do své smrti nechala volně přístupnou dolní část zahrady s manželovou hrobkou. Vše se změnilo po její smrti. Hana Benešová zemřela 2. prosince 1974 ve svém pražském bytě na Loretánském náměstí. Podle závěti paní Benešové měl být ve vile zřízen památník dr. Edvarda Beneše, ale její přání bylo naplněno až po několika desetiletích.

Na výstavě bude v prvním sále k vidění nábytek, který pochází z vily manželů Benešových v Sezimově Ústí: postel paní Hany, skříň, křeslo; dary: nádoby z archeologických vykopávek Sezimova Ústí, džbán z Banské Bystrice; školní výkazy z obecné a měšťanské dívčí školy v Táboře a školní fotografie z roku 1893 a další dobové fotografie. V další místnosti je vystaven opět nábytek z vily, zejména z malé pracovny v přízemí: stůl, křesla, pohovka, knihovna, koberec s perským vzorem. Pohovka byla restaurována pro potřeby této výstavy. Nábytek, který si budou moci návštěvníci prohlédnout je většinou vystaven vůbec poprvé. Část mobiliáře vily odkázala Hana Benešová v závěti Muzeu husitského revolučního hnutí v Táboře. Většina nábytku je nyní vystavena opět ve vile manželů Benešových a v Památníku dr. Edvarda Beneše v Sezimově Ústí. Poslední sál nabídne ke zhlédnutí křeslo, stojací lampu a rádio z původního vybavení vily a dvě vitríny s fotografiemi, korespondencí, alby a přáními z pozůstalosti paní Hany Benešové. V sálech si návštěvníci prohlédnou ještě obrazy a grafiky, které paní Hana sbírala. Kromě exponátů budou sály doplněny textovými panely s vyprávěním o životě Hany Benešové. Všechny zájemce o osobu paní Benešové srdečně zveme na výstavu.

Mgr. Jitka Vadrovcová, kurátorka výstavy