Ikony – okna do nebe

14. 5. 2020  •  publikoval(a): Ludmila Mikulová  •  rubrika: Nezařazené, Výstavy
Bohorodička Glykofilúsa Vladimirská (I 110))

 

Výstava ikon ze sbírky Husitského muzea v Táboře

Západočeské muzeum v Plzni | Muzeum církevního umění plzeňské diecéze
Františkánská 11, Plzeň

22. května – 23. srpna 2020 | úterý – neděle 10 – 18 hod

[plakát k výstavě]

Ikony, náboženské obrazy východního křesťanství, jsou po staletí vnímány jako díla bytostně duchovní a současně tajuplná a hodná úcty. Ikony se tak stávají jakýmisi okny mezi nebem a zemí. Náboženská úcta nenáleží jim, předmětu, ale svaté skutečnosti, kterou zastupují. Tvorba ikon není vnímána jako individuální umělecká činnost, ale jako předávání zprávy a porozumění boží pravdě. Ikony se nemalují, ale píší. Ikonopisec smí uplatnit svou výtvarnou invenci, ale v rámci přesně stanovených pravidel.

Do sbírky Husitského muzea v Táboře byla na konci 90. let 20. stol. zařazena část ikon, které byly objeveny jako pašovaný lup zlodějských gangů. Ty plenily stovky kostelů pravoslavné a řeckokatolické církve v Polsku, Rusku, Bělorusku a na Ukrajině. Pokud se nepodařilo nalézt původního majitele, aby mohla být díla vrácena, stala se součástí státních muzejních sbírek.

Vystavovaný soubor je doplněn ikonou sv. archanděla Michaela z pozůstalosti manželů Edvarda a Hany Benešových, který získali darem od rumunského ministra zahraničí Nicolae Titulescu.

Bohorodička Glykofilúsa Vladimirská (I 110)

Bohorodička Glykofilúsa Vladimirská

Rusko, pol. 19. stol. (I 110)

Nejčastější vyobrazení Bohorodičky nám ji ukazuje, jak
ve své náruči drží Ježíše. Ten sice vypadá jako asi tříletý chlapec, oděný v dětskou tuniku, ovšem s dospělým pohledem, pohledem Krista Pantokratora. Kolem hlavy má nezbytnou svatozář s křížem a řeckým nápisem. Bohorodička je k němu nakloněna v postoji vyjadřujícím mateřskou lásku, ale téměř nikdy nehledí na Krista, ale dívá se ven z ikony, pozorovatele. Glykofilúsa, rusky Umilenije, tedy něžně milující nebo dojetí, pohnutí, je nejoblíbenějším typem mariánské ikony.

Kristus Pantokrator (I 13)

Kristus Pantokrator

Rusko, konec 19. století (I 13)

Ikona Krista Pantokratora, tedy Vševládce. Kristus je zobrazen od beder výše, oděn ve spodní roucho obvykle červené barvy a svrchní, povětšinou modré. Pravou rukou žehná, v levé ruce rozevřenou knihu nebo svitek, v níž můžeme číst některý z úryvků Evangelia, povětšinou zvěstující („Já jsem život…“, „Já jsem světlo světa…“). Má tvář  mladého muže s dlouhými vlasy a plnovousem, rozděleným uprostřed. Jeho výraz je většinou klidný, vyzařuje z něj majestát, pokoj a mírnost. Kristova svatozář má uvnitř vepsaný kříž. V každém ze tří ramen je vepsáno řecké písmeno, která složena dohromady dávají slovo „ΩΟΝ“, tedy „Ten, který je“.

Dvanáct svátků se vzkříšením a anastasis (I 199)

Dvanáct svátků se vzkříšením a anastasis

Rusko, konec 19. století (I 199)

Dódekaorton neboli Dvanáctník, dvanáctero – dvanáct hlavních svátků pravoslavného církevního roku, spolu s centrálním výjevem vzkříšení a anastasis. Další výjevy pak jsou okolo v různém pořadí: Starozákonní Trojice, narození Bohorodičky, uvedení Bohorodičky do chrámu, zvěstování Bohorodičce, narození Krista, setkání se Simeonem, křest Krista v Jordáně, proměnění Páně na hoře Tábor, vjezd do Jeruzaléma, nanebevstoupení Krista, zesnutí Bohorodičky a povýšení sv. Kříže.

sv. Jiří (I 188)

sv. Jiří

Rusko, 20. století (I 188)

Sv. Jiří jedoucí na bílém koni zabíjí kopím draka, který se svíjí pod kopyty jeho koně. Světec ve zbroji, s vlající červeným pláštěm je zobrazen jako mladík. Nad jeho hlavou se vznáší anděl, který mu na hlavu klade královskou korunu. V pravé části stojí zachráněná princezna, za ní stylizovaná architektura města Lasie.
V okně stojí královský pár a další dvě osoby. Drak zosobňuje ďábla, symbol hříchu a všech nectností, Jiří pak duchovního vojína, který s ním zápasí.

Miněje měsíce března (I 308)

Miněje měsíce března

Rusko, 19. století (I 308)

Menologium neboli miněje je kalendářní ikona, která zobrazuje jeden měsíc pravoslavného církevního roku. V několika řadách zobrazuje po dnech jednotlivé svátky toho kterého měsíce. Tyto ikony se nepoužívají do ikonostasů, umisťují se na speciální stojan před něj a pravidelně se vyměňují.

V horním pásu je Zmrtvýchvstání Krista, v druhé řadě třetí 40 mučedníků sevastijských, ke konci přenesení těla sv. Nikifora, ve třetím pásu čtvrtý sv. Cyril Jeruzalémský, v dolním pásu Zvěstování Bohororodičce.

Ohňové nanebevzetí proroka Eliáše (I 43)

Ohňové nanebevzetí proroka Eliáše

Rusko, 1. polovina 19. století (I 43)

Ikona ukazuje vybrané scény ze života starozákonního proroka Eliáše (1. a 2. kniha Královská). Zleva je znázorněn Eliáš, ktrý uprchl do pouště před hněvem Jezabel a spí pod jalovcem, přichází k němu anděl a probouzí ho. Uprostřed sedí prorok před jeskyní v údolí potoka Karith a nad ním je havran, který mu přináší chléb. Vpravo dole Eliáš rozděluje vody Jordánu úderem svého poustevnického pláště o hladinu, aby mohli s Elizeem přejít na druhý břeh. Horní část zobrazuje nanebevzetí proroka Eliáše na ohnivém voze se čtyřni koňmi, který hází svůj plášť Elizeovi. Vůz míří k Bohu Sabbaoth v levém rohu. Poslední scéna zobrazuje celopal na Hospodinově oltáři, který vzplál přesto, že jej proprok nechal polít vodou.

osmikonečný žehnací kříž (I 238)

osmikonečný žehnací kříž

Rusko, 19. stolení (I 238)

Osmikonečný žehnací kříž s reliéfním zobrazením ukřižovaného Krista. Kristus má nakloněnou hlavu k pravému rameni, nohy přibity dvěma hřeby, kolem beder je rouška svázaná do jednoho uzlu před tělo. U Ježíšových nohou v šikmém břevnu jsou zobrazeny brány Jeruzaléma, pod patou kříže jeslyně s Adamovou lebkou – podle legendy byl první člověk pohřben na Golgotě. Nad hlavou má Ježíš tabulku s nápisem INRI, v křížení horního krátkého břevna dva andělé, ve vrcholu kříže Mandylion – rouška z Edessy. Kříž bývá doplněn Měsícem a Sluncem, dalšími postavami (sv. Janem, sv. Longinem a Mariemi), nástroji umučení a také texty, které se ukřižování týkají.

Svatá Trojice novozákonní  (I 25)

Svatá Trojice novozákonní

Rusko, 20. století (I 25)

Otec i Syn se zobrazují trůnící na nebesích, tvořených andělskými postavami, Krisus po pravici Otce. Oba jsou oděni do královských rouch, žehnající. Mezi je kříž se symboly utrpení, nad nimi se vznáší holubice Ducha svatého. Nahoře ikona pokračuje šedým pásem, tvořeným cheruby, nad nimi další andělské nebeské zástupy, po starnách lze rozeznat symboly evangelistů. V dolní části stojí archandělé Gabriel a Rafael držící v rukou sféry. Celá ikona je doplněna šedivými oblaky a symboly Slunce a Měsíce.

sv. Mikuláš Divotvůrce s výjevy ze života (I 76)

sv. Miluláš Divotvůrce s výjevy ze života

Rusko, 2. polovina 19. století (I 76)

Uprostřed ikony se nachází zobrazení žehnajícího sv. Mikuláše držícího v levé ruce otevřenou knihu. Starší tvář tvoří krátké šedobílé vlasy s vysokou lysinou a krátký nerozdělený vous. Kolem se nachází dvanáct výjevů z jeho života. Narození, křest, sv. Mikuláš se svými rodiči, v chrámu, zasvěcení sv. Mikuláše, Mikuláš je svěcen na diakona, zjevení císaři Konstantinovi, záchrana tří nespravedlivě odsouzených, záchrana Dmitrije z moře, navrácení Basila rodičům, smrt, přenesení rakve sv. Mikuláše.

Sv. Mikuláš Myrský, zvaný Divotvůrce, je nejuctívanějším pravoslavným světcem a o jeho životě bylo sepsáno mnoho legend. Ta o dívkách zachráněných z veřejného domu je nejznámější a je společná pro západní i východní tradici.

skladeň s vybranými svátky (I 172)

skladeň s vybranými svátky a uctíváním Bohorodičky

Rusko, 19. století (I 172)

Čtyřdílná skladeň (cestovní ikonostas) s 12 hlavními svátky pravoslavného církevního roku (Dódekaorton) výjevy uctívání Bohorodičky a dalšími svátečními obrazy v nástavcích. Na prvním křídle je zobrazeno zvěstování, narození Krista, narození Bohorodičky a uvedení do chrámu. Druhé křídlo zobrazuje zleva setkání se Simeonem, křest Krista v Jordáně, proměnění na hoře Tábor a vjezd do Jeruzaléma. Třetí křídlo nese výjevy vzkříšení, nanebevstoupení Krista, seslání svatého Ducha a zesnutí Bohorodičky. Poslední křídlo skladně představuje ve čtyřech polích uctívání čtyř ikon Bohorodičky. V cibulovitých nástavcích jsou umístěny christologické výjevy, zleva ukřižování, novozákonní Trojice, nalezení sv. kříže a Pokrov Bohorodičky.