Marie Michaela Šechtlová
Marie Michaela Šechtlová (*17. března 1952) se narodila v Praze, ale bytostně je spojena s městem Táborem, kde trvale žije. Pochází z rodiny táborských profesionálních fotografů, kteří po několik generací kromě standardní ateliérové práce objevným způsobem mapovali dění ve městě a jeho okolí. Její rodiče se věnovali výtvarné fotografii. Prostředí umělecky založené rodiny a účast při fotografování formovaly její umělecké vnímání světa.
Odmalička ráda malovala, její talent nejprve rozvíjel malíř Karel Valter, představitel předválečné skupiny avantgardního umění Linie. Po základní škole se rozhodla pro dráhu profesionální výtvarnice.
Absolvovala Střední odbornou školu výtvarnou v Praze (tzv. Hollarku), poté studovala v letech 1971 až 1977 pražskou UMPRUM, ateliér ilustrace a plakátu. Dodnes ráda vzpomíná na své profesory, výtvarníky světového významu Zdeňka Sklenáře, Jiřího Anderleho. Od roku 1975 se začala jako tehdy jedna z mála soustavně věnovat náročné grafické technice mezzotinty.
Jako originální a precizní výtvarnice si získala pozornost již během vysokoškolského studia. Již v roce 1977 od ní zakoupila Národní galerie cyklus mezzotint Poema hory a Poema konce, které vytvořila na motivy básní Mariny Cvětajevové. Od té doby si její citlivé grafické práce, v nichž je někdy obsažený i nádech lyrického laskavého humoru, získávají obdiv návštěvníků výstav i uznání odborníků. Například v roce 1989 předal kardinál František Tomášek papeži Janu Pavlovi II. její cyklus mezzotint Růženec při příležitosti blahoslavení Anežky České.
Kromě mezzotinty se Marie Šechtlová věnuje především výtvarné technice suché jehly. Vytváří volnou grafiku, knižní ilustrace, exlibris a novoročenky. V první polovině 90. let rozšířila svůj aktivní výtvarný rejstřík o litografii a počítačovou grafiku a na začátku milénia o olejomalbu.
Od roku 2002 pracuje na obsáhlém cyklu olejů na plátně se souhrnným názvem Stromy; dosud (do r. 2017) namalovala více než sto těchto děl. V uměleckém pojetí se inspiruje pracemi svých rodičů z 50. a 60. let, kdy experimentovali s barevnou fotografií a posuny barevného tónování. Namalovaným stromům, které mají vždy reálný předobraz, citlivě přiřazuje barevné spektrum nikoliv podle objektivní skutečnosti, ale subjektivního vnímání jejich energie. Už při prvním souborném uvedení těchto prací v galerii Špejchar Želeč potvrdily příznivé reakce návštěvníků, že se vydala správným směrem.
V současnosti rozpracovala další výtvarný cyklus, tentokrát akvarelů na motivy zážitků z cest po celém světě, který nese pracovní název Z Tábora až na konec světa. Ve spolupráci s architekty také vytváří mozaiková díla.
Ve volném čase se svou rodinou pečuje o fotografický odkaz svých předků. Od roku 2004 postupně digitalizují dochované snímky od 2. poloviny 19. století do 50. let 20. století a vydávají publikace.
https://sechtl-vosecek.ucw.cz/index.html
http://hollar.cz/umelci/sechtlova-marie-michaela/
