Vzpomínka na táborského historiografa Karla Thira
16. dubna 2016
Prof. Karel Thir byl významný táborský rodák, který svými díly osvětlil dějiny svého rodiště. Zprávy o rodině Thirů se začaly datovat kolem roku 1640, kdy se narodil nejstarší známý člen této rodiny Jan Jiří Thir v Třeboni. Živil se jako provazník a síťař. Provaznické řemeslo se v rodině Thirů předávalo z otce na syna.
Poprvé se v Táboře o rodině Thirů dozvídáme roku 1744, kdy prapradědeček Karla Thira, provazník Václav Thir, se svou manželkou Marií Magdalenou koupil právovárečný dům. V této době ještě domy nebyly označeny čísly popisnými, ale pro upřesnění se jedná o dnešní dům č. p. 152 v Provaznické ulici. Dům koupili od Terezie Holmanové za 180 zlatých. Thirovi přišli do Tábora se synem Karlem (*kolem 1542) patrně v roce 1744, kdy si koupili dům. Do rodiny se postupně narodilo dalších sedm dětí: Martin (*5. 11. 1744), František (*6. 11. 1746), Václav (*22. 10. 1849), Vojtěch (*7. 4. 1751), Eleonora (*15. 2. 1753), Anna (*13. 7. 1755) a Kateřina (*2. 9. 1758).
Václav Thir provozoval v Táboře provaznické řemeslo jako jeho předkové v Třeboni. Nebyl prvním provazníkem v domě čp. 152 v Provaznické ulici, před ním tu řemeslo provozoval Jan Hess. Po smrti Marie Magdaleny (†4. 11. 1772) a Václava (†26. 12. 1786) se na počátku roku 1787 domu ujal jejich syn Karel. Od rodiny ho vykoupil za 300 zlatých. K domu, který nesl své první číslo popisné, tzv. „Josefinské číslo“ 164, přikoupil od majitele vedlejšího domu č. 151 (dnes č. p. 149 ve Vodní ulici) Václava Řízka kvelb za 85 zlatých. Ještě za života rodičů se Karel oženil s Marií Annou Krumlovskou 16. ledna 1780. Marie pocházela z rodiny táborského měšťana Karla Krumlovského a jeho manželky Anny, kterým se narodila 9. září 1759. Společně s manželkou Karel koupil v roce 1780 dům č. 97 (dnes jde o dům č. p. 62 v ulici Martínka Húsky) s polem za 80 zl. Po třiceti letech (1810) byl dům prodán v dražbě za 1 550 zl. Abrahamu Františku Wazigovi.
Karel Thir provozoval v rodném domě i nadále jako jeho otec provaznickou dílnu. Do rodiny se postupně narodilo 8 dětí: Matěj (5. 2. 1782–1826?, byl učitel), Marie Anna (*23. 5. 1784, provdala se za Vavřince Nováka z Černovic), Alžběta (*11. 8. 1786, provdaná Veselá), Josef (21. 3. 1789–29. 6. 1793), František (*3. 3. 1792), Václav (*14. 9. 1794), Anna (5. 7. 1797–26. 4. 1883, provdala se za Jakuba Ctibora 19. 10. 1818) a Karel (22. 9. 1800–11. 11. 1806). Jako první z manželů Thirových zemřel Karel 18. prosince 1802, bylo mu šedesát let. Vlastníkem domu a provaznické dílny se stala jeho vdova Marie Anna, která zemřela (sešla věkem) 12. července 1821.
Rodný dům, který již nesl „staré číslo“ 76, připadl Václavovi Thirovi. Rodného domu se ujal za 1 000 zlatých roku 1821. Nadále provozoval provaznickou živnost jako jeho otce. Oženil se s Alžbětou Peldřimovskou z Tábora č. p. 145 ve Vodní ulici 27. února 1821. Alžběta se narodila 17. listopadu 1794 do rodiny táborského kloboučníka Jana Peldřimovského a jeho manželky Terezy rozené Suchomelové. Václav a Alžběta přivedli na svět celkem 11 dětí: Jan Vavřinec (3. 7. 1822–23. 1. 1823), dvojčata Jan Václav a Václav Jan (*†25. 5. 1823), Václav (*7. 5. 1824, oženil se s Kateřinou Wegrovou, bydleli v Provaznické ulici čp. 154), Marie (*14. 5. 1826, provdala se za Josefa Kölbla z Löwengrinnu roku 1855), Karel (*24. 1. 1828), Josefa Marie (*7. 3. 1830, provdala se roku 1850 za Františka Bartáka, kupce z Nové Cerekve), Jakub Jan (24. 7. 1832–10. 4. 1833), Matěj (21. 2. 1834–22. 2. 1837), Anna Jana (16. 5. 1835–10. 3. 1836) a Anna (*20. 3. 1838, provdala se roku 1860 za Josefa Dolejška).
Václav Thir nejen že byl mistr provaznický, ale měl od roku 1834 podíl na dole v Horkách. Tento podíl přešel na jeho syna Karla. Václav Thir zemřel 27. listopadu 1862 na tuberkulózu. Jeho žena Alžběta ho přežila skoro o 12 let, sešla věkem 21. září 1874.
Dalším majitelem domu č. p. 76 se stal Karel Thir. Převzal provaznickou živnost po svém otci. Výuční list obdržel 12. listopadu 1848. O dva roky později vytvořil mistrovský kousek a stal se mistrem cechu provazníků. V roce 1851 získal povolení zřídit si provaznickou živnost a rok na to mu bylo uděleno měšťanské právo. Poté se oženil s Viktorií Vondrákovou 20. září 1853. Karlovi bylo 25 let (*24. 1. 1828), Viktorii 21 let (*20. 12. 1831). Protože byla nevěsta nezletilá, musel ke sňatku dát souhlas její otec, Jan Vondrák, měšťan a zahradník z Tábora č. p. 119 na předměstí. Matka nevěsty byla Josefa rozená Zadražilová. Karel získal od svých rodičů Václava a Alžběty roku 1855 vlastnické právo na rodný dům, v němž žil společně se svou početnou rodinnou. Karel musel vyplatit jednotlivé podíly svých sourozenců a rodičů na domě, šlo celkem o 1 800 zlatých.
Karel s Viktorií přivedli na svět celkem 9 dětí. Nejstarší Karel Václav se narodil 3. října 1856 ve tři čtvrtě na 12 v noci. Další 4 děti v dospělosti spojily svůj život s církví. Josef (*2. 11. 1858) dostudoval roku 1878 táborské gymnázium a po studiu bohoslovectví byl vysvěcen 16. července 1882 v Českých Budějovicích na kněze. Následně byl kaplanem v Nové Bystřici a od 5. května 1883 v Táboře. V letech 1893 až 1910 působil jako pomocný katecheta a exhortátor (duchovní asistent, asistent hlavního katechety) pro nižší oddělení na táborském gymnáziu. Další jeho karierní postup souvisí s rokem 1910, kdy nejprve získal úřad administrátora a pak táborského děkana. Od roku 1914 ještě držel úřad městského vikáře. Na odpočinek odešel roku 1916, ale ještě téhož roku 26. července zemřel na ochrnutí mozku. Josef Thir žil po dobu svého táborského působení v rodném domě čp. 152. Marie Terezie (*17. 1. 1861) studovala v Praze učitelství. Dne 4. března 1887 byla přijata do arcibratrstva nejsvětějšího Srdce Panny Marie v Českých Budějovicích. Do stejného bratrstva vstoupil i její bratr Karel 22. prosince 1887. Jan Václav (*17. 5. 1863) dostudoval táborské gymnázium roku 1884 a po studiu bohoslovectví byl vysvěcen 22. července 1888 na kněze v Českých Budějovicích. Jako kaplan vystřídal několik působišť: Ratibořské Hory, Nový Rychnov a Rynárec. Ve svých dalších působištích pracoval jako administrátor a v Klatovech jako superior Domu pražského arcibiskupa. V červnu 1908 se stal farářem v Chřášťanech. V letech 1912–1922 s čestným titulem biskupský notář plnil funkci vikariátního sekretáře bechyňského vikariátu. Pak byl jmenován osobním děkanem a čestným konzistorním radou. I když byl Jan farářem v Chřášťanech, bydlel v nedalekém Vranově, kde už roku 1895 koupil hospodářskou usedlost č. p. 6 s polnostmi a lesem od Františka a Marie Bláhových. Anastázie (*23. 4. 1865) dělala hospodyni svému bratrovi Josefovi. Když zemřel, vstoupila do bratrstva blahoslavené Imeldy v Praze u kostela sv. Jiljí 1. ledna 1919. Anastázie byla dlouholetou funkcionářkou dámského spolku Zora. Dožila jako soukromnice v rodném domě, kde zemřela 6. května 1924 na tuberkulózu plic. Dalšími přírůstky do rodiny Karla a Viktorie byli Josefa Veronika (*3. 2. 1867), která se stala hudebnicí, Viktorie (*15. 12. 1868), Alois (23. 2. 1871 – 17. 12. 1872) a Alois (*23. 5. 1874). Nejmladší Alois byl jediným z devíti dětí, který se oženil. Studoval na táborském gymnáziu v letech 1886–1893, kde byl po dva roky jeho třídním učitelem jeho bratr Karel. Poté se stal inženýrem a pracoval jako vrchní technický rada v Pardubicích. Mimo to byl ještě ředitelem cukrovaru v Chrudimi.
Nedlouho po narození posledního dítěte zemřel Karel Thir na tuberkulózu plic. Stalo se tak 26. prosince 1874. Karel byl nejen táborským měšťanem a provaznickým mistrem, ale zastával ještě funkci účetního v pivovaru právovárečných měšťanů. Podle závěti Karla Thira z 5. listopadu 1874 zdědila dům v hodnotě 4 992 zlatých jeho manželka/vdova Viktorie i s provaznickou živností. Každému ze svých dětí měla Viktorie podle Karlovy závěti vyplatit 273 zlatých 73 krejcarů s 6% úrokem až dosáhnou dospělosti. Nejstarší Karel Václav zdědil 180 zlatých 86,5 krejcaru. Viktorie Thirová se už nikdy neprovdala. Ještě roku 1875 sama vedla provaznickou živnost, což dokládá živnostenský list na její jméno vystavený 28. srpna 1875. Někdy před rokem 1880 provaznická dílna rodiny Thirů zanikla, protože ve sčítacích protokolech z roku 1880 je uvedena Viktorie Thirová jako majitelka domu čp. 152, která žije z nájemného. Viktorie Thirová zemřela (sešla věkem) 23. září 1907.
Karel Václav Thir nastoupil roku 1862 (v šesti letech) na táborskou hlavní školu. Po jejím absolvováním ve studiu pokračoval na táborském reálném gymnáziu v letech 1866–1874. Poté odešel na studia do Prahy, kde se stal řádným studentem filosofie na Karlo-Ferdinandově univerzitě. Studoval zde pouze jeden rok (1874/75). Filosofická studia dokončil ve Vídni na c. k. Univerzitě, která ukončil 12. září 1877. Vysvědčení učitelské způsobilosti pro nižší gymnázia s českou vyučovací řečí získal v Praze 25. července 1879 (č. 1925) a pro vyšší gymnázia 6. ledna 1881 v Praze (č. 256).
Dráhu učitele zahájil Karel Thir v Českých Budějovicích, kde nastoupil jako výpomocný učitel na c. k. reálné gymnázium na základě jmenovacího dekretu zemské školní rady z 19. září 1877 (č. 19 353). Vyučoval český, latinský a německý jazyk. Odtud byl přeložen roku 1882 na gymnázium v Domažlicích a o dva roky později na akademické gymnázium v Praze, kde působil jako suplující učitel. Z Prahy byl přeložen do svého rodného města na reálné gymnázium, kde působil v letech 1885–1900. Výnosem c. k. zemské školní rady z 30. září 1888 (č. 3534) byl skutečnému učiteli Karlu Thirovi udělen titul profesor. Na táborském c. k. gymnáziu vyučoval latinu, češtinu a němčinu, později ještě řečtinu a filosofickou propedeutiku. Na gymnáziu měl Karel Thir v letech 1891–1897 na starosti profesorskou knihovnu. Zdravotní stav Karla Thira se touto dobou začal postupně zhoršovat. Celý školní rok 1897/98 strávil na zdravotní dovolené. To však na dlouho nepomohlo. Karel Thir si podal žádost o penzionování. Bylo mu vyhověno. Na základě výnosu ministerstva ze 14. února 1900 (č. 2983) odešel profesor Karel Thir 28. února 1900 na trvalý odpočinek. Jakého charakteru bylo onemocnění Karla Thira dnes nevíme, je možné, že měl tuberkulózu, která se v rodině Thirů vyskytovala. Otec i dědeček Karla Thira a později i jeho sestra Anastázie zemřeli právě na tuberkulózu.
Karel Thir byl dlouholetým spolupracovníkem profesora Alexandra Bernarda na gymnáziu a v Městském muzeu. Neopomenutelná je i jeho práce v městském archivu, který obohatil o opisy důležitých pramenů z velkých archivů, ale hlavně z něj čerpal informace pro svá stěžejní díla (Hradiště hory Tábor jako pevnost v minulosti, 1895; Dějiny táborského pivovarnictví 1612–1912, 1912; Staré domy a rodiny táborské, 1920). Roku 1909 byl Karel Thir společně s profesorem Bernardem jmenován ministerstvem kultury a vyučování konzervátorem pro okresy Kamenice nad Lipou, Milevsko, Pelhřimov a Tábor. Za svou záslužnou práci, která osvětlila dějiny města Tábora, získal roku 1911 titul čestný měšťan (občan) Tábora.
Karel Thir se stal majitelem rodného domu č. p. 152 v Provaznické ulici 22. února 1899, když ho odkoupil od své matky Viktorie. Poté, co odešel do penze, se věnoval hlavně publikační činnosti. Patrně v průběhu 1. světové války se odstěhoval do Vranova za svým bratrem, farářem Janem. Karel Thir zemřel 4. dubna 1931 a jeho bratr Jan 15. ledna 1935. Oba bratři byli pohřbeni v Chřášťanech.
Právovárečný dům č. p. 152 po Karlu Thirovi zdědila jeho sestra Viktorie. Zděděné jmění bylo vyčísleno částkou 60 745 Kč: hodnota domu 40 000 Kč, právo várečné 20 000 Kč a domácí zařízení 745 Kč. Kromě toho jí připadla povinnost uhradit dluhy ve výši 19 745 Kč. Tíživou situaci nakonec Viktorie vyřešila tím, že rodný dům roku 1937 prodala svým příbuzným za 60 000 Kč. Dům si mezi sebou rozdělili tři kupující, děti Ing. Aloise Thira, Růžena Benešová, Viktorie Thirová a Karel Thir. Dům koupili se všemi právy a břemeny. Prodávající Viktorie Thirová si vymínila, že v domě dožije. Zemřela 7. srpna 1942. Potvrzení o vyrovnání všech pohledávek bylo zaznamenáno 21. října 1955. Poté už při majetkových převodech nebyly zaznamenány žádné pohledávky. Ne zrovna důkladná údržba domu způsobili, že dům byl v polovině 20. století v poměrně dezolátním stavu. Zlomovým obdobím se pro dům stal rok 1980, kdy se majitelem poloviny domu stal Jihočeský podnik pro údržbu památek v Táboře. V letech 1980–1983 podnik financoval kompletní rekonstrukci domu a zřídil v něm ubytovnu pro své zaměstnavatele. Od roku 1983 byl Jihočeský podnik pro údržbu památek v Táboře jediným majitelem. V současnosti je majitelem domu rodiny Thirovi pan Šmejkal.
Bibliografie
Otakar JANKOVEC, Jak bylo naloženo s ostatky Karla Thira? Badatelé mlčí, Táborský deník, roč. XV., č. 273, 24. 11. 2006, s. 11
Otakar JANKOVEC, Karel Thir končí svou publikační činnost u svého bratra, faráře v Chřášťanech, Táborský deník, roč. XV., č. 272, 23. 11. 2006, s. 10
Otakar JANKOVEC, Učitel, archivář a památkář Karel Thir by letos oslavil dvojí výročí, Táborský deník, roč. XV., č. 270, 21. 11. 2006, s. 10
Rudolf TECL, Badatelský odkaz profesora táborského gymnázia Karla Thira (1856–1931), Výběr, roč. XXXIV., 1997, s. 223–229.
Karel THIR, Staré domy a rodiny táborské, díl. I., Tábor 1920
Údaje o narození, úmrtích a sňatcích jsou převzaty z matrik táborského děkanství zveřejněných on-line na digitálním archivu Státního oblastního archivu Třeboň: http://digi.ceskearchivy.cz/
Husitské muzeum v Táboře, Písemná pozůstalost Karla Thira
Státní okresní archiv Tábor, fond Osobní archiv Karla Thira
Výroční zprávy vyššího reálného gymnasia v Táboře a vyššího gymnasia v Táboře
Text: Mgr. Lenka Vandrovcová
