• • Stará radnice
  • Expozice Husité
  • Chodby středověkého podzemí
  • Gotický sál
  • Galerie Stará radnice
  • Bechyňská brána a věž Kotnov
  • Expozice Tábor, pevnost spravedlivých
  • Vyhlídková věž Kotnov
  • Augustiniánský klášter
  • Rajský dvůr
  • Galerie Ambit
  • Památník a vila dr. Edvarda Beneše

• Pobočka

  

• Projekty

  
  

  ---

  ♦ Projekt "ZLEPŠENÍ PODMÍNEK ULOŽENÍ A PREZENTACE PODSBÍREK HUSITSKÉHO MUZEA V TÁBOŘE" (IROP, 2016–2022)

  ---

  ♦ Projekt "ZLEPŠENÍ PODMÍNEK ULOŽENÍ A PREZENTACE PODSBÍREK HUSITSKÉHO MUZEA V TÁBOŘE II" (IROP, 2018–2023)

  ---

  ♦ Projekt „Revitalizace knihoven Husitského muzea v Táboře" (IROP, 2022–2026)

  ---

  ♦ "Rozvoj digitalizace v Husitském muzeu v Táboře" (NPO, 2024)

  ---

  ♦ Projekt "OCHRANA A PREZENTACE SBÍRKOVÝCH FONDŮ HUSITSKÉHO MUZEA V TÁBOŘE" (IROP, 2024–2027)

  ---

• MUZEUM ON-LINE

  

• Partneři
  

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

František Šmahel odešel

V prvních dnech roku 2025 zemřel ve věku nedožitých 91 let prof. PhDr. František Šmahel, DrSc., Dr. h. c. (17. srpna 1934 – 5. ledna 2025). Odchod předního českého historika, medievisty a znalce husitské epochy je závažnou ztrátou pro českou historickou obec. Ve své dlouhé a bohaté odborné kariéře se věnoval různorodým tématům především z dějin pozdního středověku a počátku novověku. Jeho odborný zájem se rozprostíral od humanismu, renesance a reformace ve střední Evropě přes dějiny středověkých univerzit, středověkou ikonologii a ikonografii, k pozdně středověké vzdělanosti a mentalitě lidí středověkého světa. Významné místo zde zastávalo právě husitství, jež sám profesor Šmahel označoval za „reformaci před reformací“. Avšak nejen proto pociťuje Husitské muzeum v Táboře odchod profesora Šmahela zvlášť bolestně.

S Husitským muzeem spojil František Šmahel svoje profesní i osobní osudy v době na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let 20. století, kdy mu představitelé vládnoucího komunistického režimu znemožnili odborně působit v akademických institucích. Tehdy začal vystupovat na proslulých husitologických táborských sympoziích a spolupracovat s vedením táborského muzea. V roce 1983 byla v Táboře otevřena tehdy koncepčně zcela nová – a z muzejního hlediska průkopnická – stálá expozice, k níž psal scénář. Brzy poté se stal řádným zaměstnancem muzea. V oněch letech také působil v redakci odborného časopisu Husitský Tábor, jenž díky Šmahelovi získal mezinárodní renomé. František Šmahel v něm publikoval své klíčové statě věnované táborské husitské obci, jež poskytly základ pro dvousvazkovou práci o dějinách Tábora v letech 1420–1452. Toto dílo mu již v době svobody po zásluze přineslo udělení čestného občanství města Tábora. Mimo to získal František Šmahel ocenění mnoha vědeckých a vzdělávacích institucí doma i v zahraničí. Po odchodu z Husitského muzea se stal ředitelem Historického ústavu AV ČR, byl jmenován mimo jiné členem Učené společnosti ČR, dopisujícím členem Britské Royal Historical Society, British Academy, Medieval Academy of America.

Odbornou činnost Husitského muzea sledoval František Šmahel nejen v době svého aktivního působení v Historickém ústavu Akademie věd nebo v Centru medievistických studií, jež také pomáhal zakládat, ale i po odchodu do důchodu. V roce 2017 vydal společně s jazykovědkyní Alenou Černou edici cenného historického pramene – nejstarší táborské městské knihy (z let 1432–1452). O tři roky později shrnul své dřívější studie v tématickém sborníku Návraty k pramenům. Studie k počátkům husitského Tábora a téhož roku připravil a uvedl aktualizované vydání svých dějin Tábora jako I. svazek plánovaného souhrnného zpracování táborských dějin od středověku do moderní doby. Byl to dávný Šmahelův sen, který se podařilo naplnit jeho žákům a následovníkům alespoň částečně vydáním III. dílu, věnovaného období 19. a 20. století, v roce 2023. Bohužel, vydání II. dílu (16.–18. století), k němuž má dojít na jaře tohoto roku, se František Šmahel již nedočkal. Kniha, která symbolicky navazuje na Šmahelovo nejvlastnější dílo, bude profesoru Šmahelovi věnována. V paměti Husitského muzea i města Tábora zůstane na Františka Šmahela nejsvětlejší památka.

František Šmahel při otevření nové stálé expozice Husité v Táboře, březen 2024. Foto (c) Husitské muzeum v Táboře, Zdeněk Prchlík, 2024

Ediční činnost Husitského muzea v Táboře od r. 2010

AUTOR NÁZEV ROK VYDÁNÍ

Tábor III.

Moderní doba 1781–1989 | publikace

Autorský kolektiv:  Lukáš Fasora, Miroslav Novotný, Jaroslav Šebek, Jitka Vandrovcová, Lenka Vandrovcová, Jiří Vaníček

Záměr dokončit souhrnné podání dějin Tábora jako výsledku moderního historického bádání již spěje ke zdárnému ukončení. Mnohaleté výzkumy týmů historiků v nespočetných archivních fondech, zpracování velkého objemu dat ze starší literatury, ale i z nedávných archeologických objevů, to vše se zhodnotilo v závěrečných dvou svazcích třísvazkového díla, jež popisuje historii našeho města od husitských počátků do obnovení demokracie po roce 1989. Celý článek

Tábor 600 let

Výstava k jubileu husitského města | 12. září 2020 – PRODLOUŽENO do 16. 1. 2022 | lektorský program pro školy zdarma

[Virtuální prohlídka výstavy Tábor 600 let] | [doprovodná bohatě ilustrovaná kniha Tábor 600 let]

Šest století dějin není pro obyčejné evropské město mnoho. Město Tábor však obyčejné – i na evropské poměry – není. Významné výročí založení husitské obce na hoře Tábor odkazuje k jedné z nejslavnějších, ale také nejvíce diskutovaných kapitol našich národních dějin. Tábor není spjat pouze s husitstvím, i v následujících staletích zažívalo město vzestupy a strázně. Celý článek

Tábor I.

Prodejní cena:  569,-

Koncert staré hudby a představení Táborské knihy trhové

Tábor, gotický sál Staré radnice, Žižkovo nám. 1, pondělí 2. 10. 2017 od 19.00

• Slavnostní představení vědecké edice Nejstarší městská kniha táborská z let 1432–1452 prof. Františka Šmahela a dr. Aleny Černé (nakl. Filosofia, 2017).
• Koncert staré hudby Missa sine nomine – frankovlámská a středoevropská polyfonie 15. stol.  (J. Ockeghem, P. Wilhelmi de Grudencz) | Ensemble Mathesius (Praha): Monika Jägerová – zpěv, Jiří Berger – renes. příčná flétna, Lukáš M. Vytlačil – zpěv, zobcová flétna, um. ved.).

Celý článek