Konference: Dějiny ve vzdělávacích a paměťových institucích
6. 10. 2025 | 10 – 17 hodin | gotický sál Staré radnice | konference
Jak dnes učit (nejen) o středověku? Zajímá ještě někoho husitství? Jaké poselství a poučení si můžeme odnést z našich vlastních dějin? To jsou otázky, kterými se zabývá každý pedagog, který to s výchovou a vzděláváním myslí vážně.
Učitelé dějepisu ze středních i základních škol, muzejní lektoři a pedagogové, odborníci na didaktiku dějepisu jistě mnohokrát stáli před problémem, jak přiblížit historii svým žákům, studentům, návštěvníkům a posluchačům. Tím spíš, jedná-li se o minulost vzdálenou, jako je v našem případě český pozdní středověk a jeho nejdramatičtější kapitola – husitství.
Dějepis nebývá ve škole oblíbeným předmětem, důvodem není však jen zkostnatělý přístup některých vyučujících, ale i zažitá klišé, strach z přemíry faktů a letopočtů podávaných bez širších souvislostí a především nedostatečná prezentace významu takového poznání pro naši současnost. Jen kontextuální pohled na naši minulosti nám umožní lepší pochopení dnešních aktuálních otázek. Dějepis může poskytnout mnoho užitečných znalostí nejen o minulosti, ale také o lidské povaze, o vývoji a směřování naší civilizace. Otázkou ale zůstává, jak to uchopit, když dnešní publikum touží po zážitku, zábavě a dobrodružství a pozornost udrží jen několik vzácných minut. Máme možnost skloubit prezentaci známých faktů s kritickým rozborem pramenů a událostí a zároveň vzbudit či udržet zájem publika?
Kromě toho jde o pochopení našeho vztahu k vlastním dějinám obecně. Nakolik nás vlastně zajímají a proč bychom se o ně my sami měli zajímat. K diskusi nad těmito tématy zveme kolegyně a kolegy ze vzdělávacích institucí, z muzeí a galerií, ale také nezávislé lektory a tvůrce výukových materiálů. Konference nabídne prostor všem, které baví vyprávět o dějinách a kteří cítí odpovědnost za smysluplné vzdělávání.
Kapacita naplněna, na konferenci se již nelze přihlásit on-line.
PROGRAM
9:00 – 10:00 PREZENCE
10:00 Zahájení konference, přivítání účastníků
10:15 – 11:15
1. blok: Společenský rámec vzdělávání v historii
Prof. PhDr. Michal Stehlík, Ph.D.: Dějiny a paměť mezi školou a celoživotní učením
Mgr. Kateřina Tomešková, Ph.D.: Na cestě k aktivnímu poznávání minulosti
Mgr. Kateřina Savara Roušavá: Dějepis zaměřený na porozumění aneb Jak učit minulost, která formuje přítomnost, na příkladu fenoménu husitství”
11:15 – 12:00 Diskuse k 1. bloku
12:00 – 13:00 oběd
13:00 – 14:00
2. blok: Každodenní praxe výuky v paměťových a vzdělávacích institucích I.
PhDr. Barbora Jiřincová, Ph.D.: Jak učit o středověké každodennosti. Co je skutečně důležité pochopit?
ThDr. Martin Chadima, Th.D.: Středověké myšlení v kontextu a v gymnaziální výuce
Mgr. Iva Vachková, Ph.D.: Možnosti badatelské práce na příkladu expozice Praha Karla IV.
14:00 – 14:45 Diskuse ke 2. bloku
14:45 – 15:00 Coffee Break
15:00 – 16:00
3. blok: Každodenní praxe výuky v paměťových a vzdělávacích institucích II.
Mgr. Kateřina Nimrichtrová: Mission: Impossible aneb Učení v muzeu nebo učení muzeem?
Mgr. Věra Vichrová: Dějepis (nejen pozdního středověku) prožitkem
Doc. Kamil Činátl, Ph.D.: Jak současní žáci přemýšlejí o středověku?
16:00- 16:45 Diskuse k 3. bloku
16:45 Závěr a ukončení konference
ANOTACE:
Prof. PhDr. Michal Stehlík, Ph.D.:Dějiny a paměť mezi školou a celoživotní učením
Autor se zabývá moderními a soudobými dějinami nejen na akademické půdě, ale také z hlediska jejich role ve veřejném prostoru. Příspěvek se zaměří na společenskou situaci, její proměny v posledních dekádách a vliv na vnímání dějin. Vedle toho se zaměří také na vztah dějin a paměti právě vzhledem k moderním a soudobým dějinám a ve vztahu ke škole i celoživotnímu vzdělávání.
Mgr. Kateřina Tomešková, Ph.D.: Na cestě k aktivnímu poznávání minulosti
Autorka příspěvku se v úvodní části zabývá zprostředkováním vhledu do problematiky kontextuálního poznání minulosti a moderní historiografie, kdy se jí oporou stává vlastní výuková praxe na VŠ. Jádro tvoří prezentace vybraných podnětů směřujících k hlubšímu zamyšlení nad aktuálním vzdělávacím obsahem dějepisu vymezeným v novém RVP ZV a nabídkou vhodného klíče k jeho novému pojetí. Závěr příspěvku je věnován otázce možného zařazení „husitství“ do výuky jako klíčového tématu při žádoucí aktivizaci žáků, jejíž položení publiku má vést k otevření široké diskuse.
Mgr. Kateřina Savara Roušavá:„Dějepis zaměřený na porozumění“ aneb Jak učit minulost, která formuje přítomnost na příkladu fenoménu husitství”
Přednáška představuje husitství jako modelové téma pro výuku dějepisu v souladu s aktuálními kurikulárními změnami, které kladou důraz na porozumění historickým souvislostem, práci s prameny, kritické myšlení a propojení dějin s dnešní společností. Ukáže, jak lze husitské hnutí využít k rozvoji historické empatie, občanských kompetencí a citlivosti k duchovním hodnotám. Zvláštní pozornost bude věnována možnostem spolupráce škol s paměťovými institucemi a využití veřejného prostoru jako místa historického poznání. Přednáška nabídne konkrétní metodické inspirace pro pedagogy i muzejníky, kteří se podílejí na formování historického vědomí mladé generace.
PhDr. Barbora Jiřincová, Ph.D.: Jak učit o středověké každodennosti. Co je skutečně důležité pochopit?
Příspěvek se věnuje otázce středověké každodennosti ve výuce dějepisu. Zaměřuje se na předávání poznatků o zásadních věcech, které ovlivňovaly lidský život nejen ve středověku a jsou pro dnešní
generace stále méně pochopitelné. V kontextu pozdního středověku by to bylo: závislost na zemědělské produkci a jak ji ovlivňovalo měnící se klima, dlouhodobé důsledky morové epidemie, vysoká úmrtnost dětí a žen u porodu, mentalita vstříc krizi a společenskému rozkladu a další.
ThDr. Martin Chadima, Th.D.: Středověké myšlení v kontextu a v gymnaziální výuce
Fenomén výuky filozofického, případně teologického myšlení nabízí specifické možnosti rozvíjet u studentů zájem o samu historii. Předpokladem úspěšného zapojení žáků a studentů do výuky spočívá nejenom v oblasti dostatečných hodinových dotací, ale především ve způsobu, jakým pedagog zpřítomňuje historické a filozofické kontexty té či oné osobnosti, toho či onoho období. Jakým způsobem tedy vést výuku? Které z historických či teologických témat upřednostnit? Jaké jsou další perspektivy objasňování historie a historického myšlení v době postmoderní a postfaktické?
Mgr. Iva Vachková, Ph.D.: Možnosti badatelské práce na příkladu expozice Praha Karla IV.
Příspěvek shrne možnosti interpretace sbírkových předmětů s pomocí jejich replik a modelů v lektorských programech zaměřených na různé věkové skupiny žáků základních a středních škol. Připomene potenciál sbírkových předmětů v expozici a práci s nimi zařadí do kontextu badatelských dovedností v rámci systému historické gramotnosti, z něhož vychází princip výuky dějepisu v nových RVP pro základní vzdělávání.
Mgr: Kateřina Nimrichtrová: Mission Impossible aneb Učení v muzeu nebo učení muzeem?
Jaký je rozdíl mezi učení v muzeu a učení muzeem? Jak naplno využít potenciál sbírkových předmětů, jejich replik a vzdělávací funkce samotné expozice? Jaká jsou očekávání učitelů, kteří objednávají svoje žáky na muzejní edukační programy a do jaké míry lze a je žádoucí tuto poptávku plnit? S jakými úskalími se muzejní pedagog potýká a na jaké limity naráží u samotných žáků? Název Mission impossible naráží na často nereálnou ambici důstojně se podílet na rozvíjení historické gramotnosti, učit v souvislostech a využívat muzejní artefakty, a to vše hlavně hravě a zážitkově.
Mgr. Věra Vichrová: Dějepis (nejen pozdního středověku) prožitkem
Důraz na aktivní prožití dané kapitoly z historie. Ne suchá fakta, ale konkrétní příběhy lidí a míst, emoce. Dějiny každodennosti, autentické pomůcky v běžných hodinách Začít spolu – výuka v tzv. „centrech“. Využití moderních technologií, zapojení AI. Problémy dnešních žáků.
Doc. Kamil Činátl, Ph.D.: Jak současní žáci přemýšlejí o středověku?
Historik a didaktik dějepisu Kamil Činátl (FFUK) představí na základě uživatelských dat z digitální aplikace pro práci s prameny ve výuce HistoryLab, jak současní žáci a studenti uvažují
o středověkých dějinách.
Parkování a stravování v Táboře ZDE.