Julius Mařák

3. 4. 2023  •  publikoval(a): Jakub Smrčka  •  rubrika: Nezařazené, Tváře jižních Čech

(29. 3. 1832 Litomyšl – 8. 10. 1899 Praha)

Pokud bychom hledali malíře a vášnivého milovníka přírody, hlubokých lesních interiérů, které se pro něj staly místem nevyčerpatelných námětů, pak bychom nemohli pominout Julia Mařáka, který nám tento úchvatný svět v mnoha podobách uchoval ve svých velkoformátových malbách, grafikách, kresbách a uhlových skicách. Většinu zásadních prací vytvořil na Šumavě a v Novohradských horách. Mařák pocházel z rodiny pokladníka hraběte Valdštejna, v níž se velmi dbalo na vzdělání dětí, zejména v hudbě. Julius hudební nadání měl, ale na gymnáziu se rozhodl pro výtvarný směr dalších studií. Začal na pražské akademii umění, v ateliéru Maxe Haushofera, ale jeho touha po zdokonalení v krajinomalbě ho zavedla na soukromá studia do Mnichova k profesorovi Leopoldovi Rottmanovi. V grafické technice leptu prohloubil Mařák své umění ve Vídni u mědirytce K. J. Schmidta. První velký evropský úspěch zaznamenal v roce 1868, kdy vytvořil uhlovou kresbou cykly Čtyři roční období a Čtyři denní doby, které převedl do ocelorytiny Eduard Willmann. O deset let později se Mařák definitivně proslavil cyklem Lesní samoty. Jako jediný malíř-krajinář byl osloven při výzdobě Národního divadla, kde mu byla svěřena předsíň královské (prezidentské) lóže. Dvanáct let (18871899) vedl velmi úspěšně krajinářskou školu na akademii, ze které vzešli nejlepší čeští krajináři té doby, např. Antonín Slavíček, František Kaván, Max Švabinský, Otakar Lebeda, Alois Kalvoda, Ota Bubeníček a mnoho dalších.

text: Lenka Zajícová

Tváře jižních Čech 2023