Petr Palma
(31. 1. 1957 České Budějovice)
Pochází z kantorské rodiny, která pečlivě dohlédla na to, aby se nejprve vyučil ručním sazečem (dnes už téměř zapomenuté řemeslo) a poté absolvoval obor grafická úprava tiskovin na Střední průmyslové škole grafické v Praze. Po ukončení studií pracoval delší čas jako grafik – návrhář v Jihočeských tiskárnách. Po roce 1989 se pokoušel podnikat v tomto oboru rovněž a předstíraje, že nevnímá nástup počítačů ve všech myslitelných oborech, pracoval výhradně ručně a své práce označoval hrdě „Computer free!“ Zhruba v roce 2001 svůj marný boj z existenčních důvodů vzdal a usedl za monitor v reklamní agentuře. Zde setrval až do jara 2016, aniž by si počítače zamiloval. Poté následovala půlroční a velmi užitečná stáž na pozici řezače papíru a knihaře v renomované tiskárně a znovu návrat do agentury, ale už s poněkud smířlivějším postojem k digitální technice. Samozřejmě nezůstává jen u práce na počítači, protože stesk po zašlých časech v ruční sazárně ho neustále nutí k tomu, aby se věnoval manuálním postupům v klasické volné grafice. Žije v Českých Budějovicích, jeho nejčastější cesty směřují, ať už pěšky nebo na kole, do Hluboké nad Vltavou, kde má rodiče a rovněž dílnu. Od krajiny, které dominují rybníky a nedozírné lány, osázené převážně stožáry vysokého napětí, se občas vzdaluje maximálně na Šumavu. Tam, během stoupání do kopců, se mu poněkud rozproudí v žilách kolující rybí krev, typická pro obyvatele budějovické pánve. Vedlejším účinkem dočasného prokrvení mozku může pak být tvůrčí nápad. Své grafiky, vytvořené převážně technikou linorytu, příležitostně vystavuje. Tedy: je-li k tomu někým donucen. Přestože některé jeho listy mohou vzbuzovat dojem, že by autor mohl být nebezpečný svému okolí, není tomu tak. Je nebezpečný nanejvýš sám sobě.
text: Petr Palma
Tváře jižních Čech 2023