Tábor II.
Od konce středověku k počátkům modernity 1451 – 1790 | vydalo NLN, s.r.o. ve spolupráci s Husitským muzeem v Táboře | ISBN: 978-80-7422-742-4 | publikace
Druhý svazek souhrnného zpracování dějin Tábora se věnuje rozsáhlému období od zániku samostatné husitské obce po samý práh moderního věku. Dlouhý časový úsek je rozdělen na tři části – první z nich se věnuje pozdně středověkému období již královského města (1452–1526), druhá představuje počátek novověku až po třicetiletou válku včetně jejího průběhu (1526–1648), třetí zahrnuje dobu absolutní a osvícenské monarchie (1648–1790). Zkušený autorský kolektiv se zaměřil nejen na politické, sociální a hospodářské dějiny Tábora v kontextu českých dějin. Kladl si také otázku, nakolik se proměnilo kolektivní myšlení táborské městské obce během přechodu od středověku do novověku, od renesance do baroka a jak na život města působily osvícenské reformy v závěru předmoderního období. Nebyly opomenuty ani kulturně historické proměny tvářnosti města od pozdní gotiky do vrcholného baroka, včetně urbanistického vývoje.
Dlouhé časové období, jež II. svazek sleduje, představovalo množství změn téměř ve všech oblastech veřejného i soukromého života městské obce. Většinou se zde projevovaly vlivy, které souvisely s vývojem raně novověkého státu a společnosti jako byrokratizace, proměna správní soustavy, utváření jiných vztahů mezi panovníkem a královskými městy, pokrok v technologiích, organizaci vojenství apod. Zatímco v ekonomice Tábora se udržovaly tradice cechovní výroby, zaměřené hlavně na potravinářská a oděvní řemesla, v materiální kultuře a v urbanistice se prosazovaly nové prvky typické pro renesanční a barokní éru. Velkými změnami prošla táborská městská obec v duchovním životě a v kolektivním myšlení. Vzpomínky na husitskou minulost tvořily nadále součást identity obyvatel města, v důsledku rekatolizace se však prudce otočila hodnotová měřítka při vnímání husitského dědictví. Napětí mezi tradičním a moderním, mezi ustálenými způsoby života a překotnými civilizačními změnami, vytváří z dějin města dramatický příběh zasahující celou táborskou komunitu i osudy jednotlivých obyvatel.
kolektiv autorů:
Prof. Mgr. Lukáš Fasora, Ph.D.; historik, působí v Historickém ústavu Filosofické fakulty Masarykovi univerzity
PhDr. Kateřina Horníčková, Ph.D.; historička se zaměřením na dějiny umění a kultury pozdního středověku a české reformace, pracuje na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích a Univerzitě Palackého v Olomouci
Mgr. Tomáš Sterneck, Ph.D.; historik se zaměřením na české dějiny 16. a 17. století, pracuje v Historickém ústavu AV ČR
PhDr. Robert Šimůnek, Ph.D., DSc.; historik se zaměřením na české dějiny pozdního středověku, pracuje v Historickém ústavu AV ČR
doc. PhDr. Michal Šroněk, CSc.; historik se zaměřením na dějiny umění a kultury raného novověku, pracuje na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích
PhDr. Zdeněk Vybíral, Ph.D.; historik se zaměřením na dějiny české reformace, 16. a 17. století, pracuje v Husitském muzeu v Táboře
Mgr. Zdeněk Žalud, Ph.D.; historik se zaměřením na české dějiny středověku a také barokní doby, pracuje v Husitském muzeu v Táboře
PC,- 490 Kč