Karel Faustin Klostermann
(13. 2. 1848 Haag am Hausruck – 16. 7. 1923 Štěkeň)
Poutavým vypravěčem, znalcem přírodních krás tajemné Šumavy i tradic jejích obyvatel přelomu 19. a 20. století, byl autor románů a povídek Karel Klostermann. Svojí literární tvorbou, vřelým postojem a angažovaností v česko-německo-rakouském soužití navazoval na dílo jiného významného šumavského básníka Adalberta Stiftera. Klostermann pocházel z hornorakouské rodiny lékaře Josefa Klostermanna. Od útlého dětství žil Karel s rodinou na různých místech jihozápadních Čech (v Sušici, Žichovicích, Štěkni, Kašperských horách). Nejvíce mu bylo blízké okolí Štěkně, kde prožil rané mládí, kam později zajížděl na letní byt a kde také dožil. Střídavě v Písku a v Klatovech studoval gymnázium (1857‒1865). Na přání otce pokračoval ve studiu medicíny ve Vídni, jež nedokončil. Klostermann měl značné jazykové nadání. Pracoval jako vychovatel, domácí učitel, novinář a až do penze vyučoval německý a francouzský jazyk na plzeňské reálce. V té době se začal věnovat své spisovatelské činnosti. Klostermannovu povahu literární tvorby můžeme označit za realistickou s prvky romantismu. Často ve svých románech zachycoval měnící se způsob života lidí v souvislosti s postupující industrializací. Uměl mistrně vystihnout život člověka v těsné souvislosti s šumavskou přírodou a Pošumavím. Od prvního románu v roce 1893 mu vyšlo kolem 40 svazků, mezi nimi např. V ráji šumavském, Ze světa lesních samot, Červánky mého mládí, Mlhy na Blatech a další. Není náhodou, že se Klostermannovo dílo stalo inspirací mnoha uměleckým osobnostem. Ovlivnil i Josefa Váchala, který Šumavu dlouhá léta zkoumal a zachytil ve svých dřevorytech.
text: Lenka Zajícová
Tváře jižních Čech 2023