Josef Váchal
(23. 9. 1884 Milavče u Domažlic – 10. 5. 1969 Studeňany u Jičína)
Vyhraněná, mysticky založená osobnost, nebývale složitá a fantasticky originální v tvorbě grafické, malířské a knihařské… Josef Váchal byl autor velkolepých knih, které sám ilustroval, tiskl a vázal, často v malých nákladech. Narodil se jako nemanželský syn Anně Váchalové a otci, podučiteli Josefu Š. Alešovi (bratranci malíře Mikoláše Alše), který o něj nejevil zájem. Dětství strávil u prarodičů svého otce v Písku. Na gymnáziu měl problémy s prospěchem a o to více se věnoval četbě knih. Zájem o knihy narůstal a na popud svého strýce Mikoláše Alše, který v něm poznal skrytý výtvarný talent, se v Praze vyučil (1902) knihařství u mistra Waitzmanna. Prošel několika kurzy soukromých malířských škol (A. Kalvoda, R. Bém), kde se zdokonalil ve figurální kresbě a technice malby. V jeho díle se objevuje silný zájem o okultní vědy. Stal se jedním z členů umělecké skupiny Sursum a sdružení Trojrám. Váchalovou životní družkou byla výtvarnice Anna Macková, která s ním prožila nelehký, ale velmi inspirativní život. Společně opakovaně jezdili na Šumavu, které Váchal věnoval své dílo – monumentální kodex Šumava umírající a romantická (barevné dřevoryty vytiskl na ruční prášilský papír). Jeho dalšími známými díly jsou Ďáblova zahrádka a Krvavý román, které se dočkaly zaslouženého ocenění až v dnešní době. Jeho přítel Josef Portman z Litomyšle si nechal Váchalem částečně vyzdobit svůj dům výraznou nástěnnou malbou a originálním dřevěným nábytkem (1920). V něm, takzvaném Portmoneu, se dnes nachází Muzeum Josefa Váchala, kde můžeme jeho tvorbu osobně obdivovat.
text: Lenka Zajícová
Tváře jižních Čech 2023