Obchodní akademie v Táboře

28. 6. 2017  •  publikoval(a): Kateřina Nimrichtrová  •  rubrika: Archív - exkurze
DSC_8614a

17. června 2017

Ke zřízení městské dvoutřídní obchodní školy v Táboře došlo na zasedání městského zastupitelstva 3. září 1919. Návrh na zřízení školy podal odborný učitel Karel Vodrážka, který se stal členem profesorského sboru nově založené školy. Dvoutřídní obchodní školu mohli navštěvovat chlapci i děvčata, kteří absolvovali měšťanskou školu nebo přešli z jiné střední školy. Zřízení obchodní školy povolilo i ministerstvo školství a národní osvěty pod podmínkou, že město sežene pro školu prostory.

Prvním útočištěm obchodní školy se stalo státní gymnázium na tehdejším Masarykově náměstí (dnes náměstí Mikuláše z Husi, budova základní školy). Do prvního ročníku nastoupilo 58 žáků, 50 dívek a osm chlapců. Jejich třída se nacházela v přízemí gymnázia. Prvním ředitelem školy se stal Jan Ctibor, místní rodák a dlouholetý ředitel obchodní školy v Chrudimi. V ředitelské funkci setrval do 31. srpna 1924, jeho místo zaujal Karel Vodrážka, ale stal se zprvu zatímním správcem až v roce 1929 ředitelem.

V následujícím školním roce 1920/1921 se škola přestěhovala do budovy tehdejší vyšší hospodářské školy (dnes VOŠ a SŠ zemědělská), kde měla setrvat jeden školní rok. Obchodní škola získala prostory ve druhém patře – dvě místnosti, ředitelnu, sborovnu, kam byly umístěny sbírky. Jeden rok se nakonec protáhl na více než pět let. Škola se nepřestěhovala ani o prázdninách v roce 1925. Další školní rok 1925/1926 začala opět v hospodářské škole. Vedení hospodářské školy žádalo, jak vedení obchodní školy zastoupené zatímním správcem Karlem Vodrážkou, tak město, aby obchodní školu přestěhovalo, neboť potřebovalo rekonstruovat prostory, které obchodní škola používala.

Obchodní škola byla přestěhována v prosinci 1925 nebo v lednu 1926 do přízemí domu čp. 3 na Žižkově náměstí. Ve školním roce 1926/1927 došlo k dalšímu stěhování školy, ale pouze v rámci budovy do druhého patra, kde byly vhodnější místnosti. V těchto prostorách setrvala škola do konce školního roku 1927/1928.

Dvoutřídní obchodní škola byla zřizována a částečně financována městem. Od roku 1922 se městské zastupitelstvo pokoušelo přesvědčit ministerstvo školství, aby školu zestátnilo. Ministerstvo požadavek odmítlo. Proto město od roku 1925 žádalo alespoň o zestátnění profesorského sboru. Ministerstvo školství si vymínilo, že profesorský sbor zestátní, pokud město opatří pro školu vlastní budovu. Stavba budovy pro obchodní školu se dostala na program jednání městské rady na jaře 1925. Dokonce proběhla i soutěž na návrh školní budovy, kterou vyhrál návrh architektů a stavitelů Klímy a Langa z Tábora. Ke stavbě nakonec nedošlo, neboť výstavbu napadli dva páni radní Josef Gutwald a Dr. Jan Kolář, kteří prosazovali výstavbu obecných škola na Maredově vrchu. Jako alternativu nakonec město zvolilo stěhování obchodní školy do budovy bývalých novoměstských škol na třídě Československých legií (dnes třídě 9. května), které byly zbourány na konci třicátých let 20. století. Ovšem než došlo ke stěhování obchodní školy do těchto budov, velkou část zabrala rodinná škola. Ve školním roce 1928/1929 se sem přestěhovaly dvě dívčí třídy obchodní školy. Zbytek obchodní školy – dvě chlapecké třídy, ředitelna, sborovna, kabinety a psací stroje – našel azyl v budově reálky na dnešním Křižíkově náměstí. V tomto provizoriu škola setrvala až do počátku školního roku 1931/1932, kdy se konečně přestěhovala do své vlastní budovy v Jiráskově ulici.

Myšlenka na stavbu vlastní školní budovy byla oživena v roce 1929. Se stavbou podle plánů Klímy a Langa se již nepočítalo, neboť bylo zapotřebí snížit náklady na stavbu. Plány přepracoval Ing. Václav Vejrych z Prahy. Podle jeho návrhu byla postavena třípatrová budova, kam byla umístěna nejen dvoutřídní obchodní škola, ale i pokračovací škola kupecká, Veřejná československá škola pilařská a Odborná škola pokračovací pro drogisty a materialisty. Náklady na stavbu a vybavení budovy činily 1 600 000 Kčs. Vyučování v nové školní budově začalo 1. září 1931. Dvoutřídní obchodní škola byla na počest prvního československého prezidenta přejmenována na Masarykovu veřejnou obchodní školu.

Ve školním roce 1937/1938 byla otevřena Obchodní akademie. Ministerstvo schválilo její zřízení a město se zavázalo, že pro ni najde prostory. Obchodní akademie získala do svého názvu jméno druhého československého prezidenta – Obchodní akademie Dra. Edvarda Beneše. V roce 1938 začala stavba přístavku na dvoře obchodní školy, která měla po dostavbě sloužit zejména Obchodní akademii. Stavbu podle návrhu Ing. Vejrycha provedl architekt Josef Lang z Tábora. Přístavba byla dokončena v únoru 1939.

Se zřízením protektorátu Čechy a Morava nastaly krušné časy i pro zdejší obchodní školy. První rána na sebe nedala dlouho čekat. Již 1. září 1939 byli v rámci akce Albrecht I. (Akce A) zatčeni ředitel školy Karel Vodrážka a profesor Václav Bláha. Oba byli odvezeni do pankrácké věznice v Praze. Karel Vodrážka se vrátil zpět do Tábora 11. října 1939 s podlomeným zdravím. Na následky věznění zemřel 2. září 1940. Václav Bláha se dostal z Pankráce do koncentračního tábora Buchenwald, kde přečkal celou II. světovou válku. Měl štěstí a vrátil se zpět do Tábora 18. května 1945. Na místo ředitele obchodních škol nastoupil 1. října 1939 JUDr. Antonín Červenka. Život na škole znepříjemňoval i senior profesorského sboru Ing. Jaroslav Ryneš, „postrach táborského kraje“, kolaborant a udavač. Na obchodní školu v Táboře přišel v roce 1931 z obchodní školy v Kežmaroku. Už v září 1939 si myslel na ředitelskou funkci, ale musel si ještě počkat.

Další ránu do řad profesorského sboru přinesla doba heydrichiády. Ještě před heydrichiádou se profesorům podařilo po dvakráte smazat hanlivé nápisy na záchodcích. V období heydrichiády již nebylo nutné najít ve škole nějaký hanlivý nápis, stačilo být okupačnímu režimu nepohodlný. Dopoledne 1. června si táborské gestapo přijelo nejprve pro ředitele Dr. Červenku a profesora Jana Kramperu, a poté ještě pro učitele Huberta Königsmarka. Všichni tři skončili 3. června 1942 na táborské popravišti za kasárnami, stali se jeho prvními oběťmi. Aby nebylo všem ranám konec, 8. června 1942 zatklo gestapo ještě profesora Jaroslav Nováka, jehož život skončil rovněž na popravišti 10. června 1942. Německé běsnění odnesli i rodinní příslušníci pánů profesorů.  Zmařené životy členů profesorského sboru připomíná dodnes pamětní deska s reliéfy zavražděných, která byla odhalena v roce 1947.

Po popravě Dr. Červenky se konečně Ing. Ryneš dočkal ředitelského křesla. Útrapy obchodních škol ani s heydrichiádou neskončily. O prázdninách roku 1942 se musela škola natrvalo vystěhovat ze své budovy v Jiráskově ulici. Azyl získala nejprve v reálce ve školním roce 1942/1943, a poté v budově státního gymnázia na dnešním náměstí Mikuláše z Husi. Zde škola setrvala až do 1. prosince 1944, kdy byla škola definitivně uzavřena. Do gymnaziální budovy se nastěhovaly uprchlíci a po skončení války sovětská armáda. V gymnaziální budově zůstal archiv obchodních škol a sbírky. Neznámý pachatel z části zničil školní archiv, např. veškeré katalogy z let 1919–1929.

Ing. Ryneš byl za své činy potrestán. S celou rodinou skončil již 8. května 1945 v táborské krajské věznici. Již 18. května 1945 byla vykonána spravedlnost i na něm, spolu s vlajkařem Králem vyhasl jeho život během veřejné popravy na náměstí Mikuláše z Husi. K obnově vyučování na obchodních školách došlo 1. června 1945, kdy se profesorský sbor spolu se studenty sešel v městském divadle. Jako provizorní učební prostory sloužily Smíchovská pivnice a hostinec U Poláčků, neboť budovu obchodních škol okupovala sovětská armáda. Školní rok 1945/1946 začal v provizorních prostorách výše uvedených pohostinských zařízení. Až na konci října se profesoři a studenti přestěhovali do budovy učňovských škol. Sovětská armáda opustila obchodní školu 23. listopadu 1945, ale ještě další dva měsíce trvalo, než byla budova uvedena do stavu vhodného k vyučování. Konečně po více než třech a půl letech 22. ledna 1946 se mohlo začít vyučovat v budově obchodních škol. Po skončení války a obnově vyučování byl jmenován zatímním správcem škol Ing. Jan Shánělec, který podal svědectví o všech hrůzách, které školu během okupace potkaly. S návratem do vlastní budovy se před obchodním školství v Táboře otevřela nová kapitola.

Mapa_pohyb obchodní školy

 

 

 

 

 

Popiska k obrázku: Pohyb obchodní školy po Táboře

 

sobotnici_obchodni_akademie_20174 sobotnici_obchodni_akademie_20173 sobotnici_obchodni_akademie_20172 sobotnici_obchodni_akademie_20171