Historie muzea
Historická tradice husitství a jeho představitelů se v Táboře udržovala téměř bez přerušení. K jejímu výraznému oživení však došlo až v 2. polovině 19. století, v době národního obrození. V souvislosti s obecně se prohlubujícím zájmem o národní dějiny a jejich významné postavy také obyvatelé Tábora cítili potřebu učinit více pro obnovení historických tradic svého města. Neformální skupinku nadšenců, kteří se takovému úkolu věnovali, tvořili především profesoři táborských středních škol a univerzitně vzdělaní měšťané.
Základem pro pozdější historicko – archeologické sbírky muzea se také stala sbírka starožitností reálného gymnázia v Táboře.
Na počátku roku 1878 navrhl tehdejší ředitel vyšší hospodářské školy v Táboře František Farský, „aby po příkladu jiných vlasteneckých měst dbajících minulosti své slavné a nehledících netečně a lhostejně k přítomnosti a budoucnosti své … založeno bylo u nás v Táboře městské muzeum, kteréž … poskytovalo věrný, obsáhlý a pěkný obraz duševního a hmotného stavu a pokroku města s okolím na poučenou a potěšenou každému, domácímu i cizímu.“ (Písemný návrh Klubu přátel věd a umění v Táboře). Po mnoha jednáních schválilo 6. prosince 1878 obecní zastupitelstvo města Tábora založení městského muzea. Tento den je tedy datem vzniku Husitského muzea v Táboře. Bylo nutno nejprve zkompletovat základ sbírek a upravit vhodnou místnost pro jejich vystavení. Muzejní sbírky proto byly veřejnosti zpřístupněny až o šest let později.
V roce 1906 uspořádalo muzeum velkou výstavu věnovanou osobnosti Mistra Jana Husa. Výstava se stala dalším impulsem pro rozvoj činnosti muzea. Postupně se také rozšiřovaly výstavní prostory. Po objektu historické radnice v pozdně gotickém stylu (čp. 1), stojící na dnešním Žižkově náměstí, následovala Bechyňská brána, jež představuje nejvýznamnější památku středověké fortifikace města. Na počátku 90. let přesídlilo ředitelství a odborná pracoviště muzea spolu s téměř kompletním depozitářem, archivem a bohatou muzejní knihovnou do rekonstruované budovy bývalého kláštera augustiniánů bosáků na náměstí Mikuláše z Husi. Sbírková činnost probíhající po desetiletí soustředila množství muzeálií ze všech oblastí lidské činnosti. je tedy nasnadě, že ve všech výstavních prostorách lze představit veřejnosti pouze reprezentativní zlomek.
