Historie

Původní podoba zbrojnice, tzv. Žižkovy síňě Historická tradice husitství a jeho představitelů se v Táboře udržovala téměř bez přerušení. K jejímu výraznému oživení však došlo až v 2. polovině 19. století, v době národního obrození. V souvislosti s obecně se prohlubujícím zájmem o národní dějiny a jejich významné postavy také obyvatelé Tábora cítili potřebu učinit více pro obnovení historických tradic svého města. Neformální skupinku nadšenců, kteří se takovému úkolu věnovali, tvořili především profesoři táborských středních škol a univerzitně vzdělaní měšťané.
Základem pro pozdější historicko – archeologické sbírky muzea se také stala sbírka starožitností reálného gymnázia v Táboře.

Dobová fotografie slavného archeologického nálezu bronzového kančíka Na počátku roku 1878 navrhl tehdejší ředitel vyšší hospodářské školy v Táboře František Farský, „aby po příkladu jiných vlasteneckých měst dbajících minulosti své slavné a nehledících netečně a lhostejně k přítomnosti a budoucnosti své … založeno bylo u nás v Táboře městské muzeum, kteréž … poskytovalo věrný, obsáhlý a pěkný obraz duševního a hmotného stavu a pokroku města s okolím na poučenou a potěšenou každému, domácímu i cizímu.“ (Písemný návrh Klubu přátel věd a umění v Táboře). Po mnoha jednáních schválilo 6. prosince 1878 obecní zastupitelstvo města Tábora založení městského muzea. Tento den je tedy datem vzniku Husitského muzea v Táboře. Bylo nutno nejprve zkompletovat základ sbírek a upravit vhodnou místnost pro jejich vystavení. Muzejní sbírky proto byly veřejnosti zpřístupněny až o šest let později.

Model kostnického Husova kamene, z výstavy k poctě mistra Jana Husa v roce 1906V roce 1906 uspořádalo muzeum velkou výstavu věnovanou osobnosti Mistra Jana Husa. Výstava se stala dalším impulsem pro rozvoj činnosti muzea. Postupně se také rozšiřovaly výstavní prostory. Po objektu historické radnice v pozdně gotickém stylu (čp. 1), stojící na dnešním Žižkově náměstí, následovala Bechyňská brána, jež představuje nejvýznamnější památku středověké fortifikace města. Na počátku 90. let přesídlilo ředitelství a odborná pracoviště muzea spolu s téměř kompletním depozitářem, archivem a bohatou muzejní knihovnou do rekonstruované budovy bývalého kláštera augustiniánů bosáků na náměstí Mikuláše z Husi. Sbírková činnost probíhající po desetiletí soustředila množství muzeálií ze všech oblastí lidské činnosti. je tedy nasnadě, že ve všech výstavních prostorách lze představit veřejnosti pouze reprezentativní zlomek.